Chvilka poezie..

Několik krásných básniček od autorky poete.perdu@centrum.cz, Kačky.mk, Anshin a dalších autorek:

Sněženky, Stopy, Falling Slowly, Podzim, Ty v můj život vstoupila jsi, Dotek lásky a další


Přízrak

 

Nad polární zář,

i občasný pláč,

hvězda padá na její tvář,

jen mi řekni co jsi zač.

Nemůžu nic najít,

hledám všude kde to jde.

Tu cestu nejde přejít,

ona tam přece jen půjde.

Stromy v obětí tvých paží,

někde v korunách stromů.

Zvony v kostele zní,

nerozumím vůbec tomu.

Horské svahy se řítí dolů,

není to však jen sen?

Doufám že to není na severním pólu,

tímhle končí můj den.

(kacka.mk)
 


Lavička

Osamocená na lavičce,

dívam se po lásce.

Avšak vidím jí zas,

zapomenout na ní je čas.

Z nenadání přijde ke mně,

miluji někoho jiného řekne.

 

Srdce mi vybuchuje chtíčem,

bránit se musim štítem.

Lásku najdeš zas,

když to nejmíň čekaš.

O tobě nechám si tisíckrát zdát,

tebe si nikdy nenechám vzdát.

(Kacka.mk)
 


Sen

šedá místnost

v níž uzavřena jsem

chtěla bych podívat se ven

a strhnout z oken fólii

jenž mi ve výhledu brání

 

je v ní i krása

nějaký řád

 lesklá a hladká

jak rtuť rozlitá

 

vím

že neměla bych..

hlídá mně

hlas

který zakazuje

hlas

který odsuzuje

namísto přijetí

 

chci přerušit ten

chybný vzorec

bez lásky

jenž nikdy nepředána

 zašlapána

ještě než se

mohla rozvinout

 

chci zastavit

hřích dědičný

přestat se bát

a nenechat

se vláčet osudem

co tak strašného

se vlastně může stát..?

 

čekám až ke mně přijde

můj vlastní strach

už nemám mnoho času

nebudu utíkat..

 

 protože velmi toužím

dveře otevřít

pokud nepůjde to

tak je vyrazit

konečně vyjít ven

do světa za oknem

kde tuším

barevný sen

(Anshin)


Bílé plátno

Nejtěžší je barev vlnou

proplout cestu do neznáma.

Cestu, na níž nejsem sama,

cestu novou, tajuplnou..

 

Nejtěžší je poznat kudy..

Ve chvíli, kdy jihnu studem

v snaze pokrýt plátno rudem,

v snaze cítit bez ostudy..

 

Nejtěžší je přijmout v duši,

že to, co chci křičet směle,

místo toho posmutněle

píši dospod – bílou tuší..

 (Poete.perdu)


 Temná noc 

Temnou nocí,

temnou ulicí.

Strach je na dosah.

Už nemůžeš jít dál,

strachu ses bál.

 

Ulice dlouhá,

pořád jen váhá.

Měsíc svití na cestu,

ty se pořád bojíš únosu. 

Dnem i nocí,

pořad se točí.

 

Temnou nocí,

temnou ulicí,

procházím se pořád,

strach přítelem rád. 

 

(Kacka.mk)


 Dotek lásky 

Dotek můj,

je navždy tvůj.

Zkoušej mě jak chceš,

moje dveře vždy otevřeš.

Láska k tobě,

mě vždy rozpumpuje.

 

Jako hvězda záříš,

když jako sníh mě odhodíš.

Vždycky mě míháš,

když obloukem mě obíháš.

Proč tak najednou,

když to můžem začít další hrou.

Srdce mi proudí

díky tvé upřímnosti.
 

(Kacka.mk)


Stopy

Stopy v srdci…

Už tolik let…

V trvalém pronájmu…

Majitel bez zájmu…

(Poete.perdu)


Podzim

Spadlé listí, listí padlých.

Pole zpustlá srpy ženců.

Bouřky citů, hroby věnců

živých květů, květů zvadlých.

 

Lidské štěstí, barev duha.

Vítr dálek dalek viny.

V tvářích jemné pavučiny.

Láska pevná jako stuha…

 

Ranní mlhy, šedé nebe

Miluji ho. Jako Tebe…

(Poete.perdu)


Ty v můj život vstoupila jsi..

Ty v můj život vstoupila jsi.

Kdo mohl znát cestu naší?

Stydlivost jak ptáci plaší

značila, že nehraji si.

 

Naše první letmé střety

ve vzpomínkách stále žijí.

Marná touha že se skryjí,

či snad prolnou naše světy.

 

Jsou to roky, či snad věky?

Věděla jsi, co jsi chtěla?

Pár vhodných slov jak proud řeky

 

naboural hráz, stěny bloků.

Tys vzdálena stovky kroků.

Tenkrát ještě nedospělá.

(Poete.perdu)


Dotek

 Tvůj dotek ve mě rozpoutá,

Bouři nehasnoucí žízně,

Tvůj polibek mě odrovná,

Cítím to tak silně,

 

Tvůj dech mě celou rozechvěje,

Můj rozum to nestíhá,

Co se ve mě s Tebou děje,

Jak vše krásně ubíhá.

 


Chiméra

"..v chladivém moři naděje,

v hlubině černých jitřenek

bloudí už léta chiméra 

samotou, tichem myšlenek ..

.. na první zdání kamenná,

zamrzlá v krásách útěku

brání se dlaním ploticí

ze strachu z citu.. z doteku.." 

(Poete.perdu)


Já vím...

Kdyby existovala soutěž o to, jak pokazit nepokazitelné,

tak bych já musela být jejím vítězem…

mám totiž talent, ano talent…

na to, jak i nepokazitelné 100% pokazit…

 

Láska – hledáme ji, chceme jí poznat, cítit, prožívat…

a až ona jednou opravdu přijde, nečekaná, silná…

a jako vichřice vtrhne do srdce…

tak pěkně to s člověkem zacloumá…

 

Ale přeci vadu na kráse ta láska má…

ona totiž ta láska… ona je bolavá…

ruku v ruce s bolestí prochází se…

a kdo na to není připraven, tak z toho položí se…

 

Jenže je možné na tohle připravit se…

je možné s láskou i s bolestí žít…

je možné tyhle dvě od sebe oddělit…

je možné lásku snad rozumem ovlivnit…

 

Já vím, že jsi zadaná…

já vím, že moje láska není ta Tvá…

já vím, že rozvracet lásku láskou se nehodí…

já to vím… a moje srdce marodí…

 

Nevím, zda existuje láska osudová…

či zda to jen náhoda „brikule“ v životě nám dělá…

ale co s jistotou vím…

já vím, že miluji Tě!!!

(xarewa) 


Sněženky

Jako jemné jarní kvítky

toužím po tom - růst v Tvých dlaních.

Žádné stráže, žádné hlídky.

Samota dvou v pustých pláních.

 

Všechen klid a radost světa

jenom Tobě smět tak dát.

Však jen v srdci každá věta

tajně, skrytě smí mi zrát.

 

Myslíš, že je nač se ptát?

...........

Má mysl je plná slov,

jež nikdy nesmím zašeptat...

(Poete.perdu)


Falling slowly

Pomalu padám…

Dlouze…

V touze…

Nemožné spřádám…

 

Jak chladné ledy…

Zve mě…

Jemně…

Naposledy…

 

Navzdory ráně…

Ve tmě…

Letmě…

Líbej mé skráně…

 

Umírám tiše…

Vlastně…

Šťastně…

Láska je klišé…

(Poete.perdu)


 Nevím

  Nevím…

Já nevím…

 

Já nevím, jak Ti říct,

Zbabělec jak já to asi neumí,

NEMOHU TI DÁVAT VÍC,

Tomu těžko někdo rozumí.

 

Mé tělo si to sice žádá,

Upoutal ho hrozný chtíč,

Však má hlava o tom stále bádá,

Ale neudělá zhola nic

 

Bádá…

Bádá…

Bádá…

 

Toť nejistota, kterou vysílám já k Tobě,

A Ty pořád nevíš vše,

Já už dále nemohu to dusit v sobě,

Snad ta báseň pomůže.

 

Ty oslepla jsi láskou čirou,

Jako když se hladina řeky v lesku slunce rozechvějě,

Jako když proudy něhy Tvá láska ke mně neustále pěje,

A já byla Tvou bludnou vílou.

 

JE TU NĚCO, CO SNAŽÍME SE POTLAČIT, A OBĚ!

 

A láska neví…

Neví…

Neví…

 

Neví, neboť nevidí,

Nevidí, že její volání jen větve velkého dubu k zemi uklání,

Zaslepena bezhlavě do rozbouřených vod se řítí,

Doufá… leč marně, snad, že něčeho se chytí

 

Topí se…

Topí…

Topí…

 

Dub jakoby nevnímal,

Na břehu řeky ho jen soucit z toho rozkýval.

Jeho kořeny jsou silné v zemi zapuštěné,

A celičkým odrazem života tohoto stromu,

Věrné jen tomu kdo je zaléval

 

Oni ví…

Oni ví…

Oni ví…

 TEĎ ZÁLEŽÍ JEN NA NICH, JESLTI PROMLUVÍ…

 

Opodál se láska stále topí,

Dub mlčí a jen přihlíží.

V životě jsou zkrátka někdy těžká rozhodnutí,

Zvlášt, když ví, že někomu ublíží.

 

Kořeny už musí mluvit!

Nemohou pustit strom do řeky pro lásku a samu sebe zahubit,

Oni totiž něco ví,

Oni totiž ví, že láska je slepá a pod zem na ně nevidí…

 


  Smutek

 Samota mě svírá,

Její kleště drtí mě,

Au, to bolí, proč já?

Celá duše bolí mě.

 

V duchu pláču,

V duchu brečím,

Je to láskou,

Nebo štěstím?

 

Rozumí mi tady někdo?

Ptám se svého okolí,

„Jen na tobě je to“,

Pak mi někdo odpoví.

 

V duchu pláču,

V duchu brečím,

Čím to?

Komu za to vděčím?

 

Je mi stále hrozně smutno,

Samota už přítelem,

Někoho si najít nutno,

A jsi tady úderem.

 

Už nepláču,

Už nebrečím,

Štěstím skáču,

Láskou léčím.

 

Jako blesk, když z nebe sejde,

Ocitla ses vedle mne,

Já mám pocit, že to nejde,

Říkáš, že to vyplyne.

 

Už nepláču,

Už nebrečím,

Štěstím skáču,

Nic neřeším.

 

To, jak je to mezi námi,

Doufám, že to stále víš,

Potřebuji Tě mít tady,

Polibkem mě utěšíš.

 

Už zas pláču,

Už zas brečím,

Chci mít Anču,

Můžu, smím?

 


Kontakt



facebook: DiZi (uzavřená skupina)


Jak se líbí poezie?

Datum: 23.12.2013

Vložil: Atlaska

Titulek: Basen

Chtěla bych ti říci,
Že nechci více nic
než políbit tvou líci.

Chtělas být má kamarádka
já te chtěla jinak
Líbat tvá ústa, boky, lytka
libat te všelijak.

Ted k nohou ti skládám báseň
Že mnou milovana jsi a budeš.
Je v ní neha, láska, vášeň,
je však na tobě, zda jí opětujes

Odpovědět

—————

Datum: 15.10.2013

Vložil: Dendy

Titulek: básně ( Noc a pro Ženu )

Noc
Jak krásná je ta černá noc,
Její hvězdní obtažené linkou z mléčné dráhy ,
A těžké černé vlasy zahalily tvář ,
Má drahá dnes jsme samy .
Snad jiný ztracenec se v tobě ztratil,
Ale já miluji tě skrytou-ráno máš mléčné tělo,
Zlíbala bych každou tvou část,
a ten krásný sen se vrátil,že srdce na žal zapomnělo .
Krmila bych se tebou,jako drahý pták,
přísahám,v životě nebudu tě plna,
tvých až příliš krásných očí víš,
navždy jsem zatracena .
Koukám do nekonečna,tam jsi ty ,
Vidim tě ráno,vidí tě moc,
zřím tě všude na světě kde jsi,
jsi má láska,můj osud má noc .

Ženě
Kde jsi má ženo,
voníš kokos a vším,
co je pro tebe dyke,
a něco mezi tím

Ženy,hledám jednu z vás,
co v ústech má vždy růži,
které koupím zelené křeslo
a po ránu jí to sluší .

Ženo,pokud někde jsi,
,butch anebo blue jean femme,
ozvi se,čekám tě ženo,
co si mne jednou veme

Odpovědět

—————

Datum: 08.03.2012

Vložil: Claire

Titulek: (moje první) Confience

J'ai confiance en toi,
Dans notre avenir.
C'est ce qui me tient au dessus de l'eau.
Mais on se dit jamais un seul mot
Sur le thème
Que l'on s'aime.

Et tout de même,
J'ai envie de partir,
D'aller me cacher,
Me coucher,
Ne jamais revenir.

Je suis fâchée contre nous,
Contre tout ce que vois
Et tout d'un coup,
Je conçois
Qu'il faille que je perde confiance en toi,
Que j'oublie nos souvenirs.

Odpovědět

—————

Datum: 05.11.2011

Vložil: kacka.mk

Titulek: můj web

ahoj nechci se nejak vnucovat ale na muj web mi hodila malo lidi muzu vas poprosit aby jste se tam aspon mrkli??www.slova-jen-slova.blog.cz Děkuji

Odpovědět

—————

Datum: 12.08.2011

Vložil: Anna.

Titulek: Jezerní kráska.

Jsi jako má jezerní víla,

můj sen, ztracená síla.





Toužím se lásko

dotknout tvého těla.

Být jen tvou

- to bych totiž chtěla.



Ve snech bohužel

jen tě potkávám.

Líbám tě na rty

a s vlasy tvými si pohrávám.



Pak ze snu se probudím

a slunce vychází.

Po celém těle mě z tebe,

krásko mrazí.



Proč Anděli, nechceš být mou?

Já chtěla bych vztah, opětovanou lásku..

A v náruči držet

tu blonďatou krásku.

Odpovědět

—————

Datum: 22.05.2012

Vložil: snad

Titulek: Re: Jezerní kráska.

I já potkávám Anděla ve snech...jen ve snech

Odpovědět

—————

Datum: 11.08.2011

Vložil: Pinocchio

Titulek: skvostné ;)

slova padnoucí na míru,
bez zbytečného kanýru,
krásné, bravo! ilustrace taktéž.

Odpovědět

—————

Datum: 11.08.2011

Vložil: PP

Titulek: Re: skvostné ;)

..na počátku byla fotka,
která není z rukou mých..
..mým zájmem pak ve verších
zkusit, zda se s nimi protká..

(děkuju, stručnost nade vše :)

Odpovědět

—————

Datum: 11.08.2011

Vložil: Anshin

Titulek: wau

PP..to nemůžeš..:)..teď se sem zas dlouho neodváží napsat nikdo nic..?..chiméra mě odrovnala..dík :)

Odpovědět

—————

Datum: 11.08.2011

Vložil: PP

Titulek: Re: wau

žádný takový!!
opovažte se neodvážit se odvážit!! případně odvážit se neodvážit!! :)
(děkuju..)

Odpovědět

—————