Je okolí připravené? A jsme připravené my?
Datum: 06.03.2015
Vložil: K.
Titulek: Prosím o radu
Před pár dny jsem poznala jednu ženu. Nemůžu na ní přestat myslet a už mi z toho začíná hrabat. Nevim co si o našem setkání mám myslet. Viděly jsme se dvakrát,už první den co jsem ji viděla tak jsem jí měla v hlavě,ale když jsem s ní mluvila podruhé byla jsem ztracená. Ale vůbec jí neznám,nevim jestli je na holky,na kluky nebo aspon bi,nevim nic. Slysela jsem,že máme radar abychom se mezi sebou poznaly,myslíte,že se tomu dá věřit? Už několikrát se mi stalo to,že jsem myslela,že dotyčná je aspoň bi,i když to na ní vůbec nebylo vidět. Párkrát jsem časem dozvěděla,že jsem se trefila,ale ne u všech jsem měla možnost to zjistit. No prostě jsem se chtěla zeptat jak to poznat? Myslim si to i u ní,ale nevim jestli si to jen nenamlouvám. Když jsem s ní mluvila podruhý tak když jsem se s ní loučila tak ona se mi tak dlouze zadívala do očí a tak hezky mi řekla ať se mám krásně. Ale to mohla říct jen ze slušnosti a já jsem si jen nasadila růžový brejle a vidim co chci vidět. Co si o tom myslíte,je možný,že se jí taky líbím?
Odpovědět
—————
Datum: 03.05.2015
Vložil: vvvvvvvvv
Titulek: Re: Prosím o radu
Pocitej s nejhorsim, treba je to jen mrcha, ktera ti chce pro radost znicit zivot.
Odpovědět
—————
Datum: 01.06.2015
Vložil: K
Titulek: Re: Re: Prosím o radu
Mrcha to urcite neni,naopak je to moc hodny a mily clovek.
Odpovědět
—————
Datum: 10.07.2015
Vložil: Bara
Titulek: Re: Prosím o radu
Hodně z nás to nepozná, teda i co jsem se ptala L kamarádek, a jestlli to takhle cítís myslím že by to tak mohlo být. Zkus ji třeba někam pozvat a ono se to hned ukáže :-)
Odpovědět
—————
Datum: 21.12.2014
Vložil: Mé jméno neměli
Titulek: Co mám dělat?
Můj příběh je komplikovaný, ale pokusím se to trochu zjednodušit. Se svojí orientací jsem si až donedávna nebyla úplně jistá. Vlastně pořád docela váhám... Abych začala od začátku, takže kdysi jsem začala chodit do jednoho kroužku (nyní už to bude devátým rokem), nyní už je mi skoro 19. Chodí tam děti různého věku. Asi tak v druháku jsem začala uvažovat nad možností, že by se mi líbily spíše slečny než chlapci. Bylo to pro mě dost těžké období. A zhruba před rokem jsem si uvědomila, že jednu slečnu z kroužku mám mnohem radši než ostatní. Zpočátku jsem ji brala pouze jako svého oblíbence, ale postupně jsem si začala uvědomovat, že je v tom něco víc. Pořád jsem chtěla být s ní, když se neukázala, tak jsem byla fakt smutná a bylo toho víc. Mám pocit že mě taky má jistým způsobem fakt ráda, ale asi jinak. Tak to pokračovalo celý rok. O prázdninách jsme měli tábor, byly jsme spolu každý den. Povídaly jsme si, objímaly jsme se, držely za ruce a mě to ubíjelo... Od začátku roku jsme spolu moc nemluvily (hraje totiž basket a je fakt dobrá, tudíž nemá moc času), jen já blbá jí občas napsala opilou smsku, ve kterých jsem se s ní pokoušela na něčem domluvit... Nikdy jsem jí neřekla co cítím, i když všichni až na ni to ví a jsem si jistá, že ona to vážně neví. Doteď můj příběh nebyl vůbec komplikovaný, prostě normální situace, ale to proto, že jsem nezmínila, že jí je teprve 13. Takže i kdybych chtěla, tak jí nemůžu říct, že se mi líbí. Pokud si myslíte, že jsem úchyl, což vám vůbec nezazlívám, protože si taky myslím, že je to špatné, ale nemůžu to změnit, tak bych ráda řekla, že ta slečna se chová strašně dospěle, navíc je strašně vysoká...špatně se to popisuje, ale je prostě úžasná, jiná než ostatní :D no a já jsem teď zaseklá na jednom bodě, nemůžu si najít nikoho jiného, protože jsem zamilovaná do ní a nemůžu jí to říct protože je moc mladá, vlastně ani nechci protože nemám ráda odmítnutí, ale bylo by to dobré, protože bych se konečně mohla posunout někam dál :D nedávno jsem líbala s jedním klukem v hospodě a doteď se cítím provinile jako bych ji podvedla, vážně nevím co mám dělat. Děkuji všem co si to přečtou a odpoví mi :D
Odpovědět
—————
Datum: 23.12.2014
Vložil: Ahoj
Titulek: Re: Co mám dělat?
Ty, pro níž jméno neměli : )
Takhle, úchyl se řídí odlišným sexuálním pudem či touhou, Ty hlavně citem..soudě podle toho co jsi napsala, tudíž označit se za úchyla je proto blbost.
Věk je jen číslo, které ti sice napoví (tady v tom případě to, že je dotyčná pod zákonem), ale těžko ti určí vyzrálost osoby. Každopádně zamilovat se do tak mladý žáby, a to i když je mentálně, tělesně vyspělejší, nic moc : ) Samozřejmě to neovlivníš, když je jaká je.
Udělat toho můžeš víc, můžeš se jí vyznat hned, jen aby věděla, víc nic. Můžeš počkat až nabude patnáctky a pak jí všechno říct, můžeš se s ní přestat vídat a přitom doufat, že tě cit k ní opustí a Ty najdeš jinou "ženu" nebo můžeš mlčet a dál snášet to v čem se teď plácáš..dokud to celé nevyprchá.
Mě osobně by zajímalo jakýmu pohlaví sympatizuje ona a až pak bych jí "zatěžovala" svými city k ní ;-)
Odpovědět
—————
Datum: 26.12.2014
Vložil: Jente
Titulek: Re: Co mám dělat?
Rozhodně bych si počkala minimálně dva roky. Říkat jí to teď nemá smysl, i kdyby byla lesba, ve třinácti si svou orientací je jistý málokdo a málokdo je s ní také smířený.
Nehledě na to, že po někom třináctiletém snad ani není možné chtít, aby fungoval ve vztahu...
A i jiná velká rizika by to s sebou neslo :-)
Přeju hodně trpělivosti :-)
Odpovědět
—————
Datum: 22.10.2013
Vložil: ...
Titulek: uvědomění
Už to nevydržím, potřebuju se svěřit aspoň anonymně. Je mi 17 a vždycky jsem kolem sebe měla hodně kluků (i když nejsem žádná extra kráska), ale vždycky se mi líbily i holky. Myslela jsem si, že je to takové to, když si řeknete: ,,Jo, ta holka je fakt pěkná." Ale nikdy jsem na sex nebo vztah s holkou ani nepomyslela. Vždycky jsem si říkala, že jsem určitě jen na kluky, protože jsem jich měla dost.
Největší zlom byl, když jsem přišla na gympl. Začaly jsme se hodně bavit s jednou spolužačkou, bylo to super, protože jsme si fakt rozuměly. Skoro na všechno jsme měly stejný názor. Vždycky jsme se sebe nějakým způsobem dotýkaly, ale přišlo mi to naprosto normální. Později mi řekla, že je bi a už to začínalo trochu jiskřit.
Asi někdy v únoru jsem se rozešla s jedním klukem a začala chodit s dalším, fakt jsem ho milovala, ale začala jsem si uvědomovat, že mám nějak moc ráda ji. Jednou spala u mě doma a tam se to celé zvrtlo. Líbaly jsme se a vyspaly se spolu. Nejdřív jsme se tomu smály a styděly se, ale potom se to pořád opakovalo. Táhly jsme to spolu poměrně dlouho, ale nakonec to dopadlo špatně, ale to tady nebudu rozebírat.
Po tom všem nadešel čas, začít si uvědomovat, kdo vlastně jsem. Zatím si myslím, že jsem bisexuální, ale chtěla bych mít vztah s holkou. Ovšem můj největší problém je, že se strašně bojím, že by se to někdo dozvěděl. Moji kamarádi mě mají za takovou "milovnici chlapů" a já se bojím, co by se stalo, kdyby se to dozvěděli. Teda spíš se za to stydím. Svojí rodině to už vůbec nechci říct. Jsem si jistá, že by mě měli pořád rádi, ale oni jsou v takových věcech docela konzervativní.
Doufám, že si tohle někdo přečte a dá mi třeba svůj mail. Chtěla bych si s někým psát, když už jsem se odvážila tady tohle napsat (můžeme se i vidět). :D
Odpovědět
—————
Datum: 30.10.2013
Vložil: tpr
Titulek: Re: uvědomění
Ahoj... no, zajímavý životní příběh, a trochu ti dokonce závidím alespoň tu zkušenost ze střední. Sice teď moc nevím ani jak reagovat, ale kdyby sis občas potřebovala s někým "promluvit", tak se ozvi na tpr@seznam.cz
Odpovědět
—————
Datum: 14.12.2013
Vložil: anonymous:D
Titulek: Re: uvědomění
tvůj článek mě zaujal:)) odkud pak jsi?:)
Odpovědět
—————
