Kniha návštěv

Datum: 03.08.2015

Vložil: Nejistota

Titulek: Nejistota

Ahoj,
jmenuji se Kristýna, je mi 21 let. Mám problém. Přitahují mě ženy ve věku cca 40 - 55 let. Většinou to jsou mé učitelky. Pociťovala jsem to na střední škole, kde se mi líbilo nezávisle na sobě několik učitelek. Pořád jsem na ně myslela. Momentálně jsem na vysoké škole. Mám za sebou 2 semestry. V prvním semestru byl klid, žádná učitelka se mi nelíbila. Bohužel ale přišla změna v letním semestru. To se objevila velmi pěkná učitelka, která mě úplně přitahuje. Neustále na ni myslím. Třeba ležím v posteli a představuji si, že ona tam leží se mnou a dotýká se mě. Vím, že je to nereálné. Dokonce jsem z lásky k ní úmyslně neudělala zkoušku, abych mohla příští rok opakovat předmět a vidět ji. Sice jsem ještě neměla vztah, ale bojím se, že jsem lesba. V dětství jsem byla sexuálně zneužívaná vlastním otcem, kterého jsem sice od rozvodu rodičů neviděla a ani o to nestojím. Je to těžký alkoholik. Bojím se, že to je kvůli tomu. :(

Odpovědět

—————

Datum: 03.08.2015

Vložil: Jana

Titulek: Re: Nejistota

Ahoj, když jsem začala čist Tvůj příspěvek, tak jsem si říkala, že na tom není nic co by jsem nezažila(taky jsem byla zamilovaná do učitelek už na základce), ale když jsem dočetla, tak mi zatrnulo. Každopádně asi na tvym místě bych zašla k odborníkovi, který se zabývá zneužíváním dětí. Nevim, jestli jsi už něco takového absolvovala, nebo ne, ale zkusila bych to. Probrat to s odborníkem asi nebude na škodu. Jinak co se týče toho jestli jsi nebo nejsi lesbička, tak asi ty musíš vědět, co cítíš k ženám a co k mužům. Ono to co se ti stalo, možná má vliv i na tohle, ale nevím.
A kdyby jsi časem zjistila, že přece jen jsi na holky, tak to není zase taková katastrofa. Akorát mám jednu radu nepropadej schválně u zkoušek. Tak ti budu držet palce aby jsi si v tom co nejdřív udělala jasno. Ahoj

Odpovědět

—————

Datum: 04.08.2015

Vložil: Kristýna

Titulek: Re: Re: Nejistota

Děkuji :-)

Odpovědět

—————

Datum: 19.05.2015

Vložil: u mě nenajdeš

Titulek: hledej a najdi

Ahoj, já už o tebe nemám zájem, ať mi uděláš cokoliv dál špatného, tak s tebou stejně nebudu, nechci se s tebou potkat, seznamovat, vidět ani bavit, věnuj čas i energii do někoho jiného, kdo bude mít pochopení pro tvé tyranské já a bude tě mít rád třeba právě pro to.
Já tě mít ráda už nezačnu.

Odpovědět

—————

Datum: 28.05.2015

Vložil: Prosba

Titulek: Re: hledej a najdi

Ok, pojďme si sem všichni řešit osobní spory... To jsi vážně tak zlá a neohleduplná, že musíš kazit tyhle stránky tvýma nenávistnýma nicneměnícíma a ubohýma příspěvkema? Tyhle stránky by měly pomáhat, ale bohužel sem kvůli tobě za chvíli všichni přestanou chodit, protože tohle je nesnesitelné a otravné. Nedáváš těm mladým holkám naději na šťastný vztah, celé komunitě na těchto stránkách svým chováním kazíš jméno, většinu z nás odrazuješ od toho sem chodit a mě osobně už vytáčí, jak může být někdo tak sobecký a sebestředný. Stejně to nikam nepovede a ty situaci nevyřešíš, naopak zůstáváš v kruhu utrpení... a bohužel trpí další. Prosím, se s tim smiř, a přestaň sem psát...

Odpovědět

—————

Datum: 08.05.2015

Vložil: není důležité

Titulek: Jente

Miluju reakce a texty, které píše Jente.

Odpovědět

—————

Datum: 09.05.2015

Vložil: Jente

Titulek: Re: Jente

<3<3
:-)

Odpovědět

—————

Datum: 08.05.2015

Vložil: Bára

Titulek: Totálně zmatená

Ahoj, je mi 22 let a momentálně jsem hodně zmatená a nejistá. Nejsem typická heteračka, která by od 15-ti randila a na ulici se otáčela za každým chlapem, nikdy jsem neměla potřebu řešit chlapy s kamarádkama a tak nějak šlo všechno tohle seznamování a vztahování mimo mě. Výjimečně se mi někdo zalíbil a na krátkou chvíli jsem se do něj "zamilovala", ale nikdy jsem nebyla zrovna prototyp poslušné ženušky, která by k sobě potřebovala partnera, aby měl její život smysl. Vždycky mi přišlo logické a přirozené, že láska není o pohlaví, věku nebo vzhledu a žila jsem s hodně otevřenou myslí - dokud jsem se nezamilovala do své nejlepší kamarádky.
Když nad tím přemýšlím zpětně, uvědomuju si, že různé náznaky tu byly už dlouho předtím, než se to skutečně stalo, jen já jsem si ničeho nevšimla. Vždycky jsem byla zamilovaná jen tak "napůl", teprve s ní jsem poznala, jaké to je fyzicky trpět, protože se nemůžete dotknout druhého člověka a prahnout po tom, aby se on (byť i jen malíčkem) dotkl Vás. Časem to nejintenzivnější pobláznění zmizelo a já se opět postupně začínala soustředit spíš na muže. Poslední dobou mám ale pocit, že můj zájem o opačné pohlaví je spíš jakýsi zvyk - byla jsem vychovávaná v klasické rodině a mám někde vzadu v hlavě zafixováno, že žena a muž patří k sobě i přes to, že já to tak vlastně nikdy pořádně necítila (dodnes si nedokážu představit sebe ve fungujícím partnerském vztahu s mužem) a moje náklonnost patřila spíš ženám. Možná i díky zážitkům z dětství dodnes chlapům nevěřím a teprve díky troše alkoholu se dokážu trochu uvolnit a nechat padnout hradby, které mně jinak v jakémkoli fyzickém kontaktu brzdí. S ženami tenhle problém nemám, i když jsem jinak vcelku ostýchavý člověk.
Poslední dobou opravdu nevím, co se sebou ani co si o sobě mám myslet. Trochu mě děsí představa, že jsem schopná se opravdu uvolnit a zamilovat jen do ženy, protože upřímně vážně nejsem připravená představovat si svou budoucnost s jakoukoli ženou - na druhou stranu ale nejsem ten typ člověka, co by zapřel sám sebe a své pocity jen proto, aby ho neodsoudili jeho blízcí. Navíc i přes to všechno občas potkám muže, který je mi sympatický a dokonce si s ním dokážu po čase představit nějaké intimnější sblížení - takže vlastně asi ani nejsem 100% lesba. To mě mate ještě víc. Nemám ráda nálepky, které se v dnešní době lidem dávají, ale přeci jenom mě trochu trápí, že nejsem schopná dát jednu ani sama sobě. Mám v hlavě naprostý zmatek a moc by mi pomohlo, kdybyste se některá z vás mohly svěřit s Vašimi pocity, když jste zjišťovaly svou sexuální identitu a jak jste nakonec zahnaly svoji nejistotu.
Předem moc děkuju za jakékoli vyjádření. Přeju hezkou dobrou noc. :)

Bára

Odpovědět

—————

Datum: 08.05.2015

Vložil: xxx

Titulek: Re: Totálně zmatená

Ahoj, i když mám pár věcí jinak, mylím, že trochu rozumím tvému zmatku. Přijde mi, že jsem mívala podobné pocity, pak jsem si uvědomila, že o tom přemýšlím až příliš často. Teď už o sobě nepochybuju a vím, kdo jsem, i když se tomu stále bráním a nechci. Stále sice nastávaj okamžiky, kdy mě přitahují i určití muži, ale to je jen chvilková záležitost, nadrženost, pudovost, srdce mluví jasně a asi byla jen otázka času než mu začnu naslouchat. U tebe to může být přesně naopak, anebo můžeš být nevyhraněná. Zvažovalas vůbec to, že bys mohla mít obě nálepky? Jsou i tací lidé. Myslím, že jsou jen dvě možnosti, jak zjistit, kdo člověk je. Buď čekat a nechat věci plynout, anebo méně morální - zkoušet to: s klukem, s holkou, s někym.. pak posoudit, udělat závěr. Ale nevím, ani já v tomhle nemám moc jasno, nejsem odborník a neumím poradit.

Odpovědět

—————

Datum: 11.05.2015

Vložil: věra

Titulek: Re: Totálně zmatená

Ahoj Báro,
jsem o rok starší než ty a dřív jsem to měla hodně podobné jako ty. A i já dřív napsala na tyto stránky, že nevím co mám dělat. A jistá žena mi tu poradila a ono mi to opravdu rozmotalo hlavu. To samé ti poradím já. Zkus chodít s holkou nebo s klukem a sama uvidíš ke kterému pohlaví tě to potáhne. Musíš se řídit srdcem. Tento orgán ti pomůže. Věř že jíná cesta z tohoto začarováného kruhu nevede. U mě se ukázalo, že jsem na holky a jsem za to ráda. Protože je lepší se s tím spířit a zažívat ten vnitřní klid, který jsem hodně dlouho hledala. Přeji ti ať ho nalezneš. Ať už si na kluky nebo na holky.

Odpovědět

—————