Komu se svěřit o své nejistotě?
Datum: 11.02.2014
Vložil: Elenë
Titulek: Problémy
Ahoj, za týden mi bude 15 let. O své orientaci jsem začala přemýšlet teprve nedávno, když mě políbil můj o rok starší spolužák. (Nikdy předtím jsem se nelíbala.) Pamatuji si, že se mi to vůbec nelíbilo, ovšem to pro mě ještě nemohlo nic zmamenat. Prostě líbal špatně, ne? Takže když jsem přišla domů, představovala jsem si, jak mě líbá někdo jiný. Hezčí, zkušenější, starší, ... V noci se mi zdálo o muži bez tváře, který mě držel v objetí. Pamatuji si, že jsem v tom snu byla ohromně šťastná. Pak už jsem o tom dál nepřemýšlela.
Víte mám jednu docela dobrou kamarádku. Chodíme spolu do třídy a sedáváme někdy vedle sebe. Ona je taková... Hm, řekněme, že se ráda předvádí a chová se vyzývavě. Takže když jsem si ní zase sedla, začala se se mnou objímat, psát si se mnou " romantická " psaníčka. Chovala se teatrálně, jako bychom byly zamilovaným párem. Já se tomu nebránila, přišlo mi to jako ohromná sranda. Kluci ve třídě z toho byly úplně na větvi. Nejčastějšì komentář, jejž jsem slyšela byl "takhle začíná lesbické porno"...
Dobře až pocuď by to asi šlo považovat za střelené pubertàlní hry, jenže mě se hrozně moc líbí to co spolu děláme, když se jí smím dotýkat, a naopak , když ona se dotýká mě. Když mě objìmá cítím se moc spokojeně. Začala jsem si ji představovat, koukat na ni jinak... Když mi dovolí držet aji za ruku,mám z toho ohromnou radost. Dnes jsme se loučili takovou nevinnou pusou, koukal ma nás přitom její přítel.
Neustále na ní myslím, přemýšlím o sobě. Vlastně vím určitě, ze s tím chováním přestanu. O valentýnu spolu někam zajdeme jako kamarádky, ale pak jí nechám být. Jsem si ohromně jistá, že ona je na kluky. A já o sobě bidu dál přemýšlet. Nevím jestli je něco co byste mi mohli říct. Tohle sem píšu především proto, že mi to pomáhá setřídit si myšlenky. Pff. Když si znovu čtu co jsem napsala připadAm si jako výlupek, snažící přitahovat pozornost výstřednIm chováním. Doufám, že mě nokdo neodsuzuje. Napsat sem vše cocítím a jak přesně se chovam je nemožné.
Odpovědět
—————
Datum: 02.03.2014
Vložil: :o)
Titulek: Re: Problémy
Není nad to setřídit si myšlenky.. Škoda, že mi to moc nejde :)
Odpovědět
—————
Datum: 05.02.2014
Vložil: ......................
Titulek: .....................
Sem to psát už nebudu, snad není třeba :)
Odpovědět
—————
Datum: 19.01.2014
Vložil: Jana
Titulek: :(
Ahoj, je mi 20 let, nedávno sem si uvedomila, že sem lesba. Každý v okolí si to o mě i myslel, jenže já se tomu furt bránila, bála sem se. Jenže sem si to uvedomila i díky přiteli s kterým sem ted pul roku. Opravdu mě moc miluje, ale já ho mám jen ráda. Jenže se bojím s ním rozejít, aby si neublížil. Náhodou sem se doslechla, že byl v minulosti v nemocnici za pokus o sebevraždu, právě kvuli rozchodu. Řekla sem mu, že mě přitahují holky, víc než kluci. Od té doby žárlí na každou holku na kterou se podivam. Bojím se i toho, že nenajdu nikdy přitelkyni, která by mě milovala tak jak on a že skončím uplně sama. Nemám moc přátel, který by mě podrželi. Poradili mi co je spravný... Všem děkuji za názory
Odpovědět
—————
Datum: 26.01.2014
Vložil: Terka
Titulek: Re: :(
Ahoj, tohle je hrozně těžký. Chápu to jak píšeš s těmi přáteli, v takových situacích je člověk stejně na všechno sám..
Chápu i tvůj strach o něj, ale zkus mu to ještě jednou v klidu vysvětlit a třeba ho i uklidnit, že on je super, jen že je ta "chyba" v tobě, že on určitě nebude mít problém si někoho najít. Rozumím tomu strachu, taky se občas bojím, že si nechám proklouznout mezi prsty něco, co už nikdy nemůžu vrátit. Ale nemůžeš s ním být jen ze soucitu nebo z pocitu, že mu ublížíš. Zkus si uvědomit co skutečně cítíš a podle toho se rozhodni. Myslím si, že tohle je jen zbytečné trápení, nemůžeš přece změnit to, kým jsi. A navíc to není žádná ostuda.
Držim palce!
Odpovědět
—————
Datum: 21.03.2014
Vložil: Susi
Titulek: Re: Re: :(
Až budeš mít holku, tak poznáš, jaký to je. Lidi se vás budou štítit, ukazovat na vás prstem, posmívat se... Možná se od vás odvrátí i ti, kteří byli dřív přátelé. Jsme homofobní společnost. Já si užila dost problémů, kvůli svojí lásce.
Odpovědět
—————
Datum: 23.03.2014
Vložil: pro terku
Titulek: Re: Re: :(
Terka: Děkuji moc, nakonec sem to zvládla, ted chodim ven se slečnama a sem nesmírně štastná =)...
Odpovědět
—————
Datum: 23.03.2014
Vložil: :¨)
Titulek: Re: Re: :(
Terka: Děkuji moc, nakonec sem to zvládla, ted chodim ven se slečnama a sem nesmírně štastná =)...
Odpovědět
—————
Datum: 23.12.2013
Vložil: KLÁRA
Titulek: ..
Ahoj, jmenuju se Klára a je mi 16 let. Tak nějak v podvědomí jsem už něco tušila ve 12 letech, kdy jsem se poprvé zamilovala do ženy. Nechtěla jsem si to přiznat a před kamarádkama jsem úplně normálně mluvila o tom, jací se mi líbí kluci, přestože jsem nikdy s nikým nechodila. Proti klukům nic nemám a líbí se mi zevnějškem, ale jsem si naprosto jistá, že žádného muže nedokážu milovat. Že k nikomu nebudu mít tak silný vztah, jako k ženám. Můj příběh pokračoval a já se v tom pořád víc utvrzovala. Myslím si ale, že mé okolí asi nic netušilo, ráda se oblékám do holčičích věcí, zajímají mě věci jako ostatní kamarádky. Občas mám ale strach, že si ostatní myslí, že už jsem divná, když jsem v 16 ještě neměla kluka. A já vím že mít nechci.
Až jednou jsem se odvážila svěřit se mé opravdu dobré kamarádce a musím říct, že ze mě spousta věcí spadlo a poprvé se cítila šťastně, protože její reakce byla kladná. Vím, že je s tím asi mnohem komplikovanější a těžší život, ale co všechno dokážeme obětovat pro lásku? Moc bych si přála být "normální" a zajímat se o muže, ale nedokážu být s někým jen z rozumu. Dost mě trápí třeba otázka toho, že nikdy nebudu mít moct děti, i když je mi teprve 16. Myslím si ale, že mám štěstí na své okolí a že by to všichni určitě pochopili, ale mám strach. Byla bych ráda, aby se mi ozval někdo s podobnou zkušeností..občas jsem dost bezradná.
Odpovědět
—————
Datum: 24.12.2013
Vložil: ma skusenost
Titulek: Re: ..
ahoj klaro, me je o deset let vic co tobe a pred dvema lety sem opustila sveho pritele po petiletem vztahu s tim, ze sem lesba a ze si jdu hledat zenu, tu zenu hledam uz dva roky, samota me tizi a tem lesbam, co sem za tu dobu potkala at uz na party nebo v inzerci sem nerozumela vubec nic,narazovy sex me prestal bavit docela brzy, jsou vanoce a ja sedim sama v byte, nedavno sem potkala sveho byvaleho, ktery je taky sam a navic me porad miluje, je to normalni hodny kluk a ja ho mam moc rada porad, dovedu si predstavit mit s nim rodinu, kterou si tak moc preju, nechci skoncit jako osamela lesba bez deti, skusenosti sem si udelala, pro me ne moc prijemne a verna byt dokazu, ted uz i pokorna.
vesele vanoce
Odpovědět
—————
