Konečně vím, kdo jsem
Je to velice složitý a neuvěřitelně náročný psychický boj. Člověk najednou ztratí pevnou půdu pod nohama a není si jistý tím, kým vlastně je. Opora se v nejbližším okolí hledá velice těžko a často má opačný účinek. Ale v chvíli kdy člověk boj sám v sobě zvládne a řekne si, „co je na tom?“ „třeba to tak opravdu je“, „důležité je abych byla v životě šťastná a nevyčítala si do smrti, že jsem to nikdy nezkusila!“ Takové slečny dělí od prvních zkušeností už jen malý krůček. Někdo to zkusí a zjistí, že to není nic lepšího než s klukem. Někdo to zkusí a naopak si naprosto uvědomí, že tak krásný pocit v životě nezažil. A někdo zjistí, že se mu sem tam zachutí zakázaného ovoce, ale nic víc v tom není.
Nápad založit naší poradnu, plynul z jednoho jediného důvodu. Obě, nás autorky, a zakladatelky poradny potkala v životě přesně stejná situace. Prošly jsme si temným obdobím vnitřních bojů mezi rozumem a srdcem. Prošly jsme si celým tím procesem, kdy se člověk nemá na koho obrátit a stále jen uvažuje. Obě jsme hledaly anonymní pomoc. A tu jsme našly kde jinde, než na internetu. Nakonec jsme se spolu seznámily přes elektronický inzerát a šly naše myšlenky urovnat do hospůdky. Bylo to opět nesmírně těžké jen vypustit z úst, ze se s mi přihodila taková a maková věc. Že zřejmě něco cítím ke své kamarádce, ale nevím, jestli to je jen ostych nebo normální pocit. Že už poslední dva měsíce jezdím v kuse za kamarády a vlastně jen proto abych jí mohla spatřit.
Jakmile jsme se o tom s mojí kolegyní rozpovídaly omámeny pár pivkama, začaly se mi spojovat konkrétní situace z mého života. Byly jsme rády, že je na světě taky někdo jiný se stejným problémem. Zůstaly jsme spolu v kontaktu a dávaly si navzájem psychickou podporu v našem „comming outu“.
Nyní už je nějaký ten rok zpátky a nás už nic netrápí. Okolí nás bere pořád takové jaké jsme, a i rodiče se se vším smířili. Máme za sebou hromadu zkušeností spoustu nových přátel. Nacházíme konečně to, co nám doposud v životě chybělo.
Když jsme se ohlédly zpátky a na tu naší krkolomnou cestu, která nám zabrala zhruba rok života. Napadlo nás, že je zbytečné aby se někdo trápil tak jako my. Padl tedy nápad založit nějaké anonymní centrum pro holky, které v sobě zažívají zmatky. Došlo nám, že je mezi námi spousta slečen, které tyhle svoje pocity neidentifikovaly a nebo je prostě úplně potlačily. Setkaly jsme se s ženami, které mají děti i manžela a najednou si uvědomily, že v životě nikdy nebyly šťastné.
Není vůbec nic špatného, když máte třeba takové pocity, vyzkoušet jestli je to jen dočasný pocit a nebo jestli jste opravdu „homosexuálně orientovaná“. Některé holky mají pocit, že když to vyzkoušejí a náhodou je někdo uvidí, že ztratí vše co si doposud budovaly! Myslí si, že budou středem posměchu a změní se chování okolí k nim. Někdy se také některé holky bojí, že si už v životě nenajdou kluka, protože se jich bude štítit a považovat je za „lesbu“. Taková reakce okolí je samozřejmě hodně nepříjemná a přehnaná. Jestli, ale je tak je dobré popřemýšlet o tom, zdali máte okolo sebe opravdové přátele. Úplně nejlepší obranou proti posměchu je dávat ostatním na jevo, že to není u holek nic nenormálního a že to jednou v životě zkusí každá.
Když si to „vyzkoušíte“ jaké to s holkou opravdu je.. (líbání, rande, atd..) Určitě tím nic nezkazíte ani nic neztratíte! Pomůže vát to srovnat vaše zmatení a nasměrovat tím správným směrem. Buď zjistíte, že je to hezké a jen vás to táhlo a do holky se nikdy zamilovat nemůžete. A nebo objevíte pocit, který jste dosud nezažili. Každou druhou holku láká zkusit si líbání s holkou, ale jedná se spíš jen zvědavost a fyzickou stránku a ne o srdce! Naopak, kdybyste to nezkusila, mohla byste si to neustále vyčítat...
Doufáme, že Vám naše stránky pomůžou v rozuzlení a nasměrování tím správným směrem. A že najdete toho pravého človíčka, pro kterého vám bude vaše srdíčko bít!
