Kniha návštěv

Datum: 02.07.2019

Vložil: Lucie

Titulek: Kdo jsem?

Ahojky. Jakmile jsem našla vaše stránky a přečetla si váš úvodní článek, co se týká toho že mám problém se bavit s jinýma holkama. Chci se přiznat. Vždycky jsem měla více kamarádů než kamarádek. Nevím proč ale s holkama jsem se bála bavit a tak úplně jsem nevěděla, o čem se s nimi mám bavit. Neřešila jsem nikdy make-up proto ho dodnes neumím napitlat na sebe a nesnáším nošení rtěnky. Miluji ale když mám na sobě šaty a připadám si sama sexy. Měla jsem několik kluků ale vždy jsem vědela že to není vztah na celý život, a že mi v tom vztahu něco chybí. Já nevím co jsem a jak to mám vnímat. Zholek kam jednoduše strach. Nevím co s tím

Odpovědět

—————

Datum: 24.12.2018

Vložil: JASSI

Titulek: VÝKŘIK DO TMY

ZUZKO KDE JSI?

Odpovědět

—————

Datum: 02.07.2019

Vložil: Zuzka

Titulek: Re: VÝKŘIK DO TMY

Tady jsem

Odpovědět

—————

Datum: 29.11.2018

Vložil: Jassi

Titulek: Hledá se Zuzka!!!

Hledám Zuzku z Plzně nebo okolí. Tak 170cm, blond, velký krásný oči myslím, že modrý. Zdravotní sestřička, víc o Tobě nevím - kromě toho, že se mi líbíš:-))

Odpovědět

—————

Datum: 25.11.2017

Vložil: Ludmila

Titulek: Už nemůžu dál

Chci se někomu svěřit a nevím komu, proto píšu sem... Je mi 26 let a na lásku a na ženy mám smůlu. Nějak jsem to neřešila až do určité chvíle.. můj problém začal když jsem změnila práci. Nastoupila jsem na poštu, ta práce mě baví a mám i jí ráda i když některý lidi se chytají za hlavu a říkají že tam trávím až moc času. Jenže už nevědí, že na přesčasy chodím kuli jedné slečně, která se mi strašně líbí. Je úžasná a vím že to mezi námi šíleně jiskří, vím že ona ke mě něco taky cítí, když na mě jen provokativně sáhne nebo jen stojí u mě tak mám takové motýli, které jsem nikdy nezažila. Jenže to má háček ona je zadaná. Dřív se mi toto taky stávalo a když jsem se dozvěděla že slečna je zadaná tak jsem si řekla že to není pro mě.. zadaná holka je tabu. Jenže na tuhle slečnu to nefunguje. Šíleně mě to k ní táhne a ona říká to samé ale svojí přítelkyní nechce ublížit a opustit. Říká že kdyby byla sama tak se mnou chodí ale teď že to nejde. I její přítelkyně se dozvěděla ó mně ale cíl byl ten že jsme spolu přestali mluvit a já si mezi tím snažila najít holku a myslela si že to bude ok, že ona má prostě svojí přítelkyní a já si najdu někoho. Jenže jsem zjistila že to nejde hledám její kopii a k nikomu nic necítím. Dělám to jen proto abych na ní zapomněla ale nejde to. Nevím co mám dělat, když se na ni jen v práci podívám tak vím že ona je jediná koho chci ale nemůžu jí mít. Co mám dělat? Z práce odejít nechci ta práce mě baví a život si bez ní nedokážu představit ale vím taky že ona moje nebude...

Odpovědět

—————

Datum: 10.12.2017

Vložil: Stella

Titulek: Re: Už nemůžu dál

Ahoj Ludmilo, záleží jen a jen na Tobě jaký vztah a jakou ženu ve svém životě chceš.
Pošťácká Tě ve skutečnosti nechce, kdyby chtěla, tak věř, že je dávno s Tebou už...
Zapracuj na své sebehodnotě. Najdi si tu, která bude chtít být jen a jen s Tebou.
Neponižuj se a zbytečně neflirtuj s někým, kdo se s Tebou jenom baví a zvyšuje si tak své sebevědomí.
Já bych s takovou nebyla, ani v řeči, ani bych o ni už pohledem nezavadila, natož tělem : )...
Představ si, že spolu žijete a ona Ti nezávazně flirtuje a jiskří zase s jinou někde jinde na jiné poště, tohle je špatně..
Přeruš to a jsi vítěz : )
Hodně štěstí, je to těžký, vím.. ale koukej dopředu...měj víru a udržuj si sebehodnotu, když to mít nebudeš, budeš se pořád motat v takových podobných situacích, s podobnýma ženama a budeš vždy třetí nepotřebná..vím, o čem mluvím ..

Odpovědět

—————

Datum: 24.09.2017

Vložil: Duhovka

Titulek: Duhovka 2

Ahoj holky, chtěla bych se někomu svěřit ale o tomto tématu se nemám s kým bych se mohla bavit. Nevím ani kde mám začít ale asi začnu tím kde to všechno začalo asi tak před rokem a pul se se mnou rozešla slečna. Moc jsem jí milovala a udělala bych všechno pro ní tenkrát. Její rozhodnutí jsem respektovala ale od té doby nevím co mám v životě tělat. Jinou slečnu jsem nechtěla než jí a proto jsem začala hodit s jedním klukem. Věřte že jsem se snažila aby to byl plnohodnotný citový vztah. Jenže čím víc jsem se snažila tak tím víc mé podvědomí ve snech mi dávalo na jevo že to nejde. Dost často se mi zdá o Elišce a o duhové vlajce. Čim víc jsem setrvávala ve vztahu s klukem tak jsem věděla že lžu sama sobě. Jenže problém je že moje rodina homosexualitu neuznává. Tenkrát když se to dozvědeli s Eliškou tak mi řekli že jí nikdy nechtěji vidět a že já jim dělám jen ostudu a i důvod našeho konce byla moje rodina. Eliška mi řekla že ten nátlak od mojich rodičů nedává a že bude lepší když se rozejdeme. Když mi tohle řekla tak jsem zůstala sama. Naši se mnou moc nemluvili a Eliška byla pryč, proto asi když přišel kluk u kterýho jsem viďěla že mi dává bezpečí, oporu a naši ho brali jako člena rodiny a já se cítila že zas někam patřím a že mám rodinu. Jenže dneska už nedokážu své podvědomí potlačovat. Moc jsem chtěla ale ty pocity co zažívám s klukem se nedaji vydržet. ( Mám pocit že se dusím a jeho dotiky spíše chlatí než hřejou). Nechtěla jsem mu ublížit a zranit ho. Myslela jsem že vše v sobě popřu a budu mít s nim rodinu a děti, které si strašně přeji ale ve vztahu s klukem už dál nemohu pokračovat a chtěla bych zas cítit lasku od slečny ale strašně se bojím toho že budu sama že naši se mnou zas prestanou mluvit a že mi slečna řekne že tlak od mojich rodičů neustojí. Vůbec nevím co mám dělat jen vím že všem ubližuji ale vážně nechci. Co mám dělat?? Děkuji za vaše odpovědi.

Odpovědět

—————

Datum: 24.09.2017

Vložil: Neznámé

Titulek: Re: Duhovka 2

Přeji krásný večer,
přiznávám, že Tvůj příspěvek jsem četla několikrát. Je cítit z něj velké zoufalství, strach. Vím to, poněvadž jsem si prožívala to samé a velmi dobře si vzpomínám, jak jsem trpěla uvězněná s myšlenky o své homosexualitě. Řeknu Ti jediné. I když Tvá rodina neuznává homosexualitu, dřív či později, zda jsi si tím opravdu jistá, jim to povíš. Asi máš krásný vztah, se svou rodinou, ale jsi jejich dítě a vždy budeš. Dřív či později, i když to chvíli bude trvat, přistoupí na to, že jsi na slečny. Když člověk nic nezkrývá, vyzařuje z něj nádherná energie, co ostatní přitahuje. Budeš šťastná, že nic neskrýváš. Velmi se Ti uleví. Možná to chvíli bude trvat Tvé rodině. Pokuď Tě skutečně milují, jako Ty je, smíří se s tím. Když uvidí, že jsi šťastná? Vždyť to je to nejkrásnější, co může být. Musíš si být opravdu jistá, že to tak cítíš. Dej tomu čas a až si opravdu budeš jistá, řekni jim to. Nemá cenu nic tajit, vždycky se jednou stejně na všechno přijde a pak to možná bolí víc. Buď taková, jaká jsi.

Přeji hodně štěstí a hlavně, netrap se tím. Život je moc krátký na to, být nešťastný. :)

Odpovědět

—————

Datum: 25.09.2017

Vložil: Duhovka

Titulek: Re: Re: Duhovka 2

Ahoj, děkuji za krásnou odpověď a za tak velkou podporu, kterou jsi mi napsala. Jen doufám, že naši budou z těch normálních rodičů a že časem se s tím smíří. Ještě jednou děkuji mockrát.

Odpovědět

—————

Datum: 03.02.2018

Vložil: Neznámé

Titulek: Re: Duhovka 2

Zdravím Duhovka 2,
před pár měsíci jsem Ti odpovídala na Tvou zpověď. Budu ráda, když se ozveš ohledně toho, jak jsi to rodině vysvětlila a jak se s tím smířila. E-mail lucie.konecna.bohata@seznam.cz

Odpovědět

—————